
Obrzky lunho kvt 
---------------------

Obrzky jsou pouity z knky "Nae kvtiny" (ilustrace Kvtoslav
Hsek, Albatros 1973). Scannoval Mirek Olk. Do nzkho rozlien
80x80 pixel a spolen barevn palety 60 barev upravili programem
Gimp Petr Olk a Mirek Olk. Doplujc komente k nkterm rostlinm
s pouitm knih Hejn: Kvtena R (Dl 1--5, dal zatm nevydny) 
a Dostl: Nov kvtena SSR (Dl 1--2) napsal Petr Olk.

Protoe v nzkm rozlien lze tko rozpoznvat detaily (hemnek od
rmenu nerozlite a kopiva skoro splv s hluchavkou), byly vybrny
jen rostliny typick a veobecn znm. Navc na adrese
ftp://math.feld.cvut.cz/pub/olsak/xpexeso/kytky-orig.tar.gz
mete zskat originln tify jednotlivch obrzk v surov
nezpracovan podob tak, jak byly pozeny ze scanneru. Tyto obrzky
maj podstatn vt rozlien, take se mete podvat na nkter 
detaily.

Ne nsleduje seznam 68 rostlin. Tuto obrzkovou sadu mete tedy
pout i pro rozen pexeso (napklad -cards 16x8).
Druh st obrzk je zaazena do samostatn sady "Herb kvtin II".

> blatouch       Blatouch bahenn (Caltha palustris)
  Vytrval byliny podl potok. V zahrdkch se nkdy pstuj
  plnokvt formy (nezamovat s upolnem). 

> kopriva        Kopiva dvoudom (Urtica diocia)
  Vytrval bylina na rumitch. ahav chlupy obsahuj aminy
  acetylcholin, histamin a serotonin, nikoli kyselinu mraven. 
  Obas se setkme s drobnjm druhem Kopiva ahavka (U. urens).

> leknin         Leknn bl (Nymphaea alba)
  Vrazn velk bl kvty na vodnch hladinch. asto pstovna.
  Rostlinu zaadil a popsal esk botanik J. Presl (Rostlin 1821).

> mak            Mk vl (Papaver rhoeas)
  Plevel v obilninch. Korunn lstky pouvan v lidovm litelstv.
  Pstuje se jin druh: Mk set (Papaver somniferum) pro olejnat
  semena nebo pro zskvn opia (morfin, kodein, thebain) z nezralch
  makovic.

> oko            Vran oko tylist (Paris quadrifolia)
  Dosti hojn bylina s prudce jedovatm plodem. S borvkou si to
  mohou splst jen mal dti.

> rulik          Rulk zlomocn (Atropa bella dona)
  Bylina s plody podobnmi borvce. Jedin plod me zpsobit
  tk otravy jedem atropin. Atropin se pouv v onm lkastv.

> bledule        Bledule jarn (Leucoium vernum)
> bob            Vl bob mnoholist (Lupinus polyphyllus)
> bodlak         Bodlk obecn (Carduus acanthoides)
> boruvka        Borvka ern (Vaccinium myrtillus)
> divizna        Divizna obecn (Verbascum phlomoides)
> hluchavka      Hluchavka bl (Lamium album)
> jahoda         Jahodnk obecn (Fragaria vesca)
> jetel          Jetel lun (Trifolium pratense)
> jitrocel       Jitrocel kopinat (Plantago lanceolata)
> kontryhel      Kontryhel obecn (Alchemilla vulgaris)
> konvalinka     Konvalinka vonn (Convallaria majalis)
> merlik         Merlk bl (Chenopodium album)
> rdesno         Rdesno had koen (Bistorta major)
> rmen           Rmen smrdut (Anthemis cotula)
> smetanka       Smetanka lkask (Taraxacum officinalis)
> stavel         avel kysel (Oxalis acetosella)
> stovik         ovk obecn (Acetosa pratensis)
> vratic         Kopretina vrati (Chrysanthemum vulgare)
> cekanka        ekanka obecn (Cichorium intybus)
> chmel          Chmel otiv (Humulus lupulus)
> chrpa          Chrpa lun (Centaurea jacea)
> jmeli          Jmel bl (Viscum album)
> materidouska   Matedouka asn (Thymus praecox)
> podbel         Podbl obecn (Tussilago farfara)
> pupava         Pupava bl, bezlodyn (Carlina acaulis)
> zbehovec       Zbhovec plaziv (Ajuga reptans)

Dal obrzky pro hry s vce ne 64 kartikami

> hlavacek       Hlavek/Ohnek letn (Adonis aestivalis)
> orlicek        Orlek obecn (Aquilegia vulgaris)
> pryskyrnik     Pryskynk prudk (Ranunculus acris)
> ptacinec       Ptainec abinec, prostedn (Stellaria media) 
> salvej         alvj peslenit (Salvia verticillata)
> sasanka        Sasanka lesn (Anemone silvestris)
> toten          Toten lkask (Sanguisorba officinalis)
> brslice        Brlice koz noha (Aegopodium podagraria)
> fialka         Fialka vonn (Viola odorata)
> hermanek       Hemnek prav (Matricaria chamomilla)
> hulevnikovec   Hulevnkovec lkask (Chamaeplium officinale)
> jetelb         Jetel plaziv (Trifolium repens)
> kakost         Kakost smrdut (Geranium robertianum)
> kohoutek       Kohoutek lun (Lychnis flos-cuculi)
> komonice       Komonice lkask (Melilotus officinalis)
> kopretina      Kopretina bl (Chrysantemum leucanthemum)
> mochna         Mochna hus (Potentilla anserina)
> netykavka      Netkavka nedtkliv (Impatiens noli tangere) 
> prvosenka      Prvosenka jarn (Primula veris)
> prysec         Pryec chvojka (Euphorbia cyparissias)
> rebricek       ebek obecn (Achillea millefolium)
> rozrazil       Rozrazil rezekvtek (Veronica chamaedrys)
> vikev          Vikev pta (Vicia cracca)
> vrbovka        Vrbovka zkolist (Chamaenerion angustifolium)
> zvonek         Zvonek epkovit (Campanula rapunculoides)
> dymnivka       Dymnivka dut (Corydalis cava)
> horec          Hoec Clusiv (Gentiana clusii)
> kostival       Kostival lkask (Symphytum officinale)
> orsej          Orsej jarn (Ficaria verna)
> starcek        Starek Fuchsv (Senecio fuchsii)
> svlacec        Svlaec roln (Convolvulus arvensis)
> vlastovicnik   Vlastovink vt (Chelidonium majus)
> pomenka        Pomnnka lesn (Myosotis silvatica)
> penizek        Penzek roln (Thlapsi arvense)
> trezalka       Tezalka tekovan (Hypericum perforatum)
> silenka        Silenka nadmut (Silene inflata)

