http://www.kdesi.cz/cesta/stranka.htmlbude URL téže stránky při požadavku jejího překódování do sedmibitového ASCII
http://www.kdesi.cz/cgi-bin/toASCII/cesta/stranka.htmlPředpokládám, že cesta ke kódujícím skriptům je /cgi-bin. Můžete použít libovolný ze skriptů toXXXX (kde XXXX jsou jména kódů v distribuci).
Tento odkaz však předpokládá, že předem víte, jaký kód bude uživatel vyžadovat. To často nemusí být pravda. V takovém případě doporučuji použít skript whichcode a URL
http://www.kdesi.cz/cgi-bin/whichcode/cesta/stranka.htmlSkript whichcode uživateli oznámí, že cílový dokument obsahuje diakritická znaménka a umožní mu zvolit kód, který považuje za optimální.
<A HREF="kapitola1.html">První kapitola</A>klient přepracuje relativní URL kapitola1.html na absolutní. Vyjde přitom z URL dokumentu, obsahujícího značku. Pokud bylo původní URL dokumentu například http://www.kdesi.cz/cgi-bin/toCP1250/cesta/obsah.html, povede zmíněný odkaz k dokumentu http://www.kdesi.cz/cgi-bin/toCP1250/cesta/kapitola1.html. Informace o kódu byla zachována.
Pozor! Chcete-li využívat pro uchování kódu relativní odkazy, nesmíte v dokumentu použít značku <BASE>, která určuje základní URL dokumentu. Kdybyste ji použili, budou všechna relativní URL vztažena k lokátoru, definovanému touto značkou, nikoli k URL, pod kterým klient získal stránku.
Absolutní odkazy je třeba řešit jinak. Tady používá C-SaCzech metodu podobnou programu WWWdia. Do textu můžete na kterékoli místo (včetně cest) vložit řetězec
__CHARSET__Kódující skript nahradí každý výskyt tohoto řetězce identifikací kódu, do kterého právě převádí stránku. Proto můžete v textu použít značku
<A HREF="http://www.jinde.cz/cgi-bin/to__CHARSET__/jinacesta/str.html">odkaz</A>Pokud stránka projde skriptem toKEYBCS2, který ji převede do kódu KEYBCS2, bude v odeslaném dokumentu v této značce uvedeno URL
<A HREF="http://www.saczechserver.cz/cgi-bin/toKEYBCS2/jinacesta/str.html">odkaz</A>Předpokládám, že server, určený tímto absolutním URL, má instalován C-SaCzech nebo SaCzech. Může, ale nemusí se jednat o tentýž server, který poskytl původní dokument.
Jelikož jsou názvy kódů shodné s programem WWWdia, mohou se na sebe navzájem korektně odkazovat stránky, jejichž servery používají různé implementace češtiny. Absolutní URL, uvedené výše, lze použít i na stránce, která je překódovávána programem WWWdia. Potřebujete-li naopak skočit ze stránky kódované pomocí C-SaCzechu nebo SaCzechu na stránku v pomocí WWWdia, použijte pro tento odkaz URL
<A HREF="http://www.diaserver.cz/cgi-bin/charset/jestecesta/str.html?charset=__CHARSET__">odkaz</A>
Díky tomuto mechanismu můžete na své stránky vkládat relativní odkazy na obrázky, zvuky a další druhy dat, kterým by překódování rozhodně neprospělo.
Jestliže se na stránce vyskytne značka
<IMG SRC="obraz.gif">a URL stránky je http://www.kdesi.cz/cgi-bin/toASCII/cesta/stranka.html, bude klient po serveru požadovat http://www.kdesi.cz/cgi-bin/toASCII/cesta/obraz.gif. Server spustí program toASCII. Ten však zjistí, že je po něm požadováno kódování souboru s příponou .gif. Místo aby se pustil do díla, odpoví klientovi "hele s tímhle já nechci nic mít, vezmi si rovnou ten soubor". Klient si ho vezme a vše funguje k plné spokojenosti všech zúčastněných.
<!--MYCHARSET=kód-->Například <!--MYCHARSET=CP1250-->. Počínaje řádkem, obsahujícím tento komentář (doporučuji jej uvést na samostatném řádku na začátku dokumentu), bude za výchozí kód dokumentu považován kód CP1250.
Pro milovníky patologických případů:
<--BAR-->který způsobí, že C-SaCzech v daném místě vytvoří a vypíše lištu s nabídkou. Pokud je tak C-SaCzech nakonfigurován, vypisuje lištu automaticky na konci dokumentu, pokud už lišta nebyla alespoň jednou vypsána předtím.
Pokud chcete docílit speciálního tvaru lišty, máte dvě možnosti. Jedna je zadat parametry přímo v příkazu BAR a druhá použít příkazu BARDEF, který je identický s BAR až na to, že nezpůsobí vypsání lišty. V obou příkazech jsou zadané parametry platné i pro všechny následující příkazy BAR. S výhodou lze takto např. předefinovat tvar lišty a nechat C-SaCzech vypsat lištu na konci dokumentu (příklad).
Které parametry C-SaCzech podporuje se můžete dočíst v seznamu příkazů.
Jak se to používá ? Části označíme tak, že na začátek dáme speciální příkaz, podle kterého C-SaCzech pozná, že zde začíná nová část. Např.
<--PART ENG-->vyznačí novou část se jménem ENG. Pokud je pak je daný dokument překládán skriptem se jménem toXXXXX.eng (popř. toXXXXX.ENG), vypíšou se části mezi <--PART ENG--> a jinými částmi (příklad).
Problémem však zůstává, že takto napsané stránky ve většině případů nejsou dobře čitelné bez překódování C-SaCzech, což však nepovažuji za až tak velké mínus.
Další informace viz seznam příkazů.
Tato stránka je součástí dokumentace programu C-SaCzech.