Typy otázek

Modul Přednáška v současnosti podporuje následující typy otázek:

  1. Otázky s výběrem odpovědí Toto je výchozí typ otázky. Student vybírá odpověď z několika variant. Volba správné odpovědi "pustí" studenta k dalším stránkám přednášky, volba odpovědi chybné nikoliv. Chybné varianty odpovědi se někdy nazývají distraktory; na jejich kvalitě hodnota celé otázky často závisí více než na znění otázky nebo na správné odpovědi.

    Ke každé odpovědi může učitel připojit reakci. Pokud žádnou nepřipojí, studentovi se zobrazí výchozí reakce "Tato odpověď je správná", resp. "Tato odpověď není správná".

    U otázek s výběrem odpovědí může být správná více než jedna odpověď. Každé správné odpovědi může být přiřazena odlišná reakce, stejně jako skok na odlišnou (v lineární posloupnosti níže umístěnou) stránku přednášky, bodové ohodnocení správných odpovědí se však neliší, z hlediska známkování tedy není žádná odpověď "správnější" než jiná. Otázku je možné sestavit tak, že správné jsou všechny odpovědi a každá z nich může přenést studenta do jiné (níže umístěné) části přednášky.

    Podtypem otázky s výběrem odpovědí je "otázka s výběrem více správných odpovědí". Zde musí student vybrat všechny správné odpovědi. Součástí textu otázky může (ale nemusí) být informace o celkovém počtu správných odpovědí. Například otázka "Která z následujících osobností byla prezidentem USA?" tuto informaci neobsahuje, kdežto otázka "Vyberte ze seznamu dva prezidenty USA" ano. Počet správných odpovědí může sahat od 1 až do celkového počtu variant odpovědí. I při jedné správné odpovědi se však "otázka s výběrem více správných odpovědí" liší od "otázky s výběrem odpovědí", protože studentovi dovoluje vybrat více než jednu odpověď (a dopustit se tak chyby).

    Také v tomto případě jsou správné odpovědi charakterizovány skokem na níže umístěné stránky přednášky a chybné odpovědi návratem na aktuální stránku nebo skokem na stránky umístěné výše. V případě více správných odpovědí by všechny odskoky měly vést na tutéž stránku (a u chybných odpovědí právě tak). Pokud tomu tak není, je učiteli na stránce přednášky zobrazeno výstražné hlášení. Reakce ke správným odpovědím by měla být uvedena u první správné odpovědi, reakce k chybným odpovědím potom u první chybné odpovědi. Reakce u ostatních odpovědí jsou ignorovány (bez upozornění).

  2. Krátká tvořená odpověď

    Student je vyzván k vložení krátkého textového řetězce, který se porovnává s jednou nebo více možnými odpověďmi. Lze zadat správné i špatné odpovědi, ke každé odpovědi lze připojit reakci. Pokud není připojena žádná reakce, zobrazí se studentovi výchozí reakce "Tato odpověď je správná", resp. "Tato odpověď není správná". Jestliže se studentova odpověď neshoduje s žádnou z definovaných odpovědí, považuje se odpověď za chybnou a studentovi se zobrazí výchozí reakce na chybnou odpověď.

    Pro tento typ otázky existují dva různé porovnávací systémy: jednoduchý systém, používaný jako výchozí, a systém "regulárních výrazů", který se aktivuje volbou "Používat regulární výrazy".

  3. Pravda/Nepravda V případě tohoto typu otázky jsou jen dvě možnosti odpovědi: "pravda" a "nepravda". Student je vyzván, aby vybral správnou možnost. Tento typ otázky je vlastně "otázkou s výběrem odpovědí", výběr je však v tomto případě omezen pouze na dvě možnosti.

  4. Přiřazování odpovědí Jedná se o velmi efektivní typ otázky s mnohostranným využitím. Sestavuje se ze seznamu jmen nebo tvrzení, která je třeba správně přiřadit k položkám jiného seznamu. Například otázka "Přiřaďte hlavní město k příslušnému státu" obsahuje dva seznamy: "Japonsko, Kanada, Itálie" a "Tokio, Ottawa, Řím". Jeden ze seznamů může obsahovat duplicitní položky, je však třeba dbát na to, aby opakované položky byly skutečně identické. Například otázka "Zařaďte tyto živočichy" může obsahovat seznamy "vrabec, kráva, mravenec, pes" a "pták, savec, hmyz, savec".

    Při vytváření tohoto typu otázek se položky prvního seznamu zapisují do pole Odpověď a položky druhého seznamu do pole Reakce. Po vytvoření otázky budou oba seznamy označeny vhodněji. Pokud student přiřadí všechny položky správně, provede se skok uvedený u první položky. Chybné přiřazení vede k odskoku na stránku uvedenou u druhé položky. Otázka neumožňuje zadání reakcí učitele, studentovi je pouze sděleno, kolik položek přiřadil správně.

    Na rozdíl od otázek s výběrem odpovědí, u nichž se varianty odpovědí zobrazují v náhodném pořadí, nejsou v tomto případě položky prvního seznamu zamíchány, ale zobrazují se v pořadí, v jakém byly zadány. To umožňuje vytvářet otázky "s pevným řazením". Příkladem může být otázka "Seřaďte osobnosti vzestupně podle data narození" se seznamy "1., 2., 3., 4." a "Longfellow, Lawrence, Lowell, Larkin". Položky druhého seznamu jsou před zobrazením pochopitelně zamíchány.

  5. Numerické otázky Tento typ otázky vyžaduje jako odpověď číslo. V nejjednodušší podobě je odpovědí pouze jediná hodnota. Např. otázka "Kolik je 2 plus 2?" může mít odpověď 4, které je přiřazen skok na další stránku. Vhodnější je však stanovit jako odpověď interval, protože zaokrouhlování číselných hodnot při výpočtu může otázku proměnit v hru na náhodu. Pokud například otázka zní "Kolik je 10 / 3?", je třeba zadat odpověď ve tvaru "Minimum:Maximum", tj. dvě krajní hodnoty oddělené dvojtečkou (:). Je-li jako přijatelný interval zadáno 3.33:3.34, budou za správné přijaty odpovědi 3.33, 3.333, 3.3333 atd. "Chybné" odpovědi by byly například 3.3 (menší než minimální hodnota) nebo 3.4 (větší než maximální hodnota).

    Správných odpovědí může být zadáno více a mohou obsahovat jak přesné hodnoty, tak intervaly. Odpovědi jsou se studentovým řešením porovnávány v pořadí Odpověď 1, Odpověď 2..., takže je třeba dobře zvážit, v jakém pořadí uvedeme jednotlivé varianty odpovědí, aby se studentovi zobrazila nejpřiměřenější reakce. Například otázka "Kdy se narodil Larkin?" může mít jednak přesnou odpověď 1922, a jednak interval 1920:1929 jako méně přesnou odpověď. Je zřejmé, že tyto odpovědi je třeba porovnávat v pořadí "1922", "1920:1929". K první odpovědi může být připojena například reakce "Přesně tak!", ke druhé pak "Ano, jste ve správném desetiletí (přesně 1922)."

    Lze uvádět i chybné varianty odpovědi, opět je však třeba dát pozor a umístit je až za odpovědi správné. Například na otázku "Kolik je 10 / 3?" je třeba zařaditnejprve správnou odpověď 3.33:3.34 (např. s reakcí "Správně!"), a pak teprve chybnou odpověď 3:4; (např. s reakcí "Nejste daleko, ale buďte přesnější.").