Diskriminační hodnota slouží jako hrubý ukazatel výkonu každé položky. Stanovuje se následujícím způsobem: (1) vyhodnotíme test jako celek a studenty rozdělíme na třetiny podle dosaženého výsledku; (2) pro každou otázku určíme, kolik z jejích úspěšných řešitelů patří do první třetiny řešitelů celého testu a kolik do poslední; (3) podíl těchto dvou hodnot představuje diskriminační hodnotu dané otázky.
Příklad: Testu se zúčastnilo 30 studentů, takže první i poslední třetinu řešitelů tvoří 10 studentů. Jestliže otázku číslo 1 vyřešilo správně 9 studentů z první třetiny a 3 studenti z poslední třetiny, bude diskriminační hodnota pro tuto otázku 9/3 = 3,0.
Pokud je diskriminační hodnota menší než 1,0, znamená to, že položku vyřešilo správně více slabších studentů než dobrých. Takové otázky by měly být vyřazeny jako bezcenné, protože snižují přesnost celkového výsledku testu.
Čísla v závorkách na stránce "Podrobná statistika" mají tento význam: (správné odpovědi první třetiny/správné odpovědi poslední třetiny).
Pokud žádný slabý student nevyřešil otázku správně, měl by jmenovatel hodnotu 0, což by vedlo k nepřípustné matematické operaci. V takovém případě dosadí program pro danou otázku diskriminační hodnotu 10.